V Meduňce č. 9 jsme otiskli rozhovor našeho autora Miloše Matuly s ekvádorským šamanem Augustinem Allpa Jesus Grefou Licuy. V článku bylo zmíněno, že Augustin má českou manželku. Zajímalo nás, jak se žije Češce s šamanem v ekvádorském deštném pralese a také, jak se připravují na příjezd české skupiny, kterou povede do Ekvádoru právě Miloš Matula, a které se mohou zúčastnit i naši čtenáři.
Partner www stránek
Augustin o Míše…
„Nic jsem si od našeho seznámení nesliboval, nic jsem nečekal. Prostě jsme začali být spolu. V naší kultuře je důležité, aby byla žena rodinou přijata. Pokud se tak nestane, je to pak hodně složité. Takže jsem byl z té situace trošku nervózní, protože jsem nevěděl, jakou odpověď mi dají. Pamatuji si na ten moment. Byl jsem s celou rodinou, zrovna jsme jedli a já jsem oznámil, že bych chtěl se všemi mluvit. Ještě jsem ani nic jiného neřekl a táta už řekl: ´Hm, já vím.´ Zeptal jsem se: ´Opravdu? A je to dobré?´ A táta odpověděl: ´Ano, je to v pořádku.´ Třeba sourozenci v tu chvíli vůbec nevěděli, o čem mluvíme, ale já s otcem jsme si rozuměli. Cítil jsem se velmi dobře, protože v naší kultuře se neděje moc často, abychom se mísili s jinými kulturami. Ne kvůli rasismu či něčemu podobnému, jen máme pocit, že bílí si s sebou nesou spoustu strachu.“
Rozhovor s Michaelou Grefa Licuy Juraštíkovou
Kolik času jste trávili v Čechách a kolik v Ekvádoru?
Měli jsme to tak půl na půl, vždy přibližně po půl roce. Poprvé jsme byli v České republice půl roku a v Ekvádoru tři měsíce. Pak znovu půl roku zde a šest měsíců v Ekvádoru. A teď jsme tady půl roku a zase pojedeme na půl roku do Ekvádoru. Pak už bychom chtěli přijet naposledy a zůstat v Ekvádoru. Ale založili jsme projekt na podporu deštného pralesa…
Moc rád vám nějakým způsobem pomohu, třeba přivést za vámi nějaké lidi. Shodou okolností se naše dlouho plánovaná cesta „Za šamany do Ekvádoru“ uskuteční již letos 20.10.-5.11.
Hodně lidí nám píše, že by chtěli přijet za námi do Ekvádoru. Většinou se jedná o lidi, kteří nemají peníze a chtějí si pobyt v pralese odpracovat. My jsme s celým projektem záchrany deštného pralesa teprve na začátku. V tuto chvíli máme koupený pozemek a řešili jsme hlavně právní záležitosti. Nyní v Čechách utváříme tým lidí a po příjezdu do Ekvádoru budeme vytvářet další tým, který bude zaštiťovat celou organizaci tam. V tuto chvíli nemám těm lidem, kteří se ozývají, moc co nabídnout, protože chceme vybírat hlavně místní indiány. Chceme podporovat jejich kulturu namísto jejího narušování. To znamená, že teď mezi ně budeme chodit a trávit s nimi čas. A čím více k nim přichází bílých, tím více jsou zmatení. Pokud tedy chceme podporovat jejich kulturu, je důležité být nejen v tomto ohledu obezřetní. Nyní pořádáme léčivé výlety pro turisty, kteří tak mají možnost navštívit prales a jeho původní obyvatele, zažít ceremonii a léčit sami sebe. A to je případ i tvé cesty „Za šamany do Ekvádoru“, kterou s tebou společně připravujeme již rok, a která se uskuteční 20.10.-5.11.. Během této cesty budeme s vámi trávit všechen čas jak v džungli, tak i cestováním po Ekvádoru. Navštívíme i Národní park Cotopaxi a na závěr cesty budeme všichni relaxovat u oceánu.
Takže budeme první turistickou skupinou v džungli u Augustinovy rodiny?
Rodina Grefových už má delší dobu vytvořené centrum pro turisty. Bylo tam již v době, když jsem byla v pralese poprvé. Součástí centra jsou chatičky pro ubytování návštěv. Snažíme se všem – a to bude platit v případě i tvé skupiny – ukázat, co všechno je v možné v pralese zažít, že nejde jen o procházku a vytvoření pár fotek. Poskytujeme návštěvníkům prostor a čas pro pozorování přírody, meditaci a možnost se více s džunglí a stromy v ní propojit. Lidé se tam mohou více seznámit s životem indiánů, zkusit s nimi pracovat a vcítit se do jejich situace, čemu tam v rámci každého dne čelí a podobně… Je to úplně jiný prožitek, když tam přijedou turisté jen na výlet a indiáni se jim celý den věnují namísto své každodenní práce. Pravdou však na druhé straně je, že nejsme tolik zvyklí na namáhavou fyzickou práci a tak indiány namísto pomoci spíše zdržujeme.
Jde tedy spíše o malou ochutnávku prožití si života s indiány, o takový zajímavý turistický program?
Přesně tak. Není možné, aby pobyt u nás mohli lidé zažít pouze výměnou za jejich odvedenou práci, jak jsem zmínila. Ta pomoc není pro indiány zase tak veliká. Takže jde vlastně jen o takový turistický doplněk, ale to vše poznají lidé na meditační, léčebné a poznávací cestě „Za šamany do Ekvádoru“. Více o této cestě najdete na www.milosmatula.cz .
Text a fotografie: Miloš Matula
Článek převzat z www: www.mojemedunka.cz
