Česko, země šamanů. Jejich učení často připomíná dort pejska a kočičky

Novodobí šamani se během posledních let stali samozřejmou součástí českých měst i venkova. Inspirují se uměním vzdálených domorodých kmenů, zvou své „kolegy“ ze zahraničí a mnohdy vytvářejí své vlastní učení, spojující hned několik duchovních tradic. Odlišit, kdo na moderním trendu chce jen vydělat a kdo skutečně pomoci, může být obtížné.

Zkuste si do vyhledávače zadat klíčová slova „šaman“ a „Česká republika“. Už na první pohled zjistíte, že duchovními bytostmi se to kolem nás jen hemží. V databázích českých šamanů si můžete najít jejich telefonní čísla či e-mailové adresy podle toho, jaké služby nabízejí. Výběr je pestrý: od léčení přes hypnoterapii a ayahuasku až po vyšívání či trochu legračně znějící šamanské poradenství. S nadsázkou řečeno to skoro vypadá, že najít nejbližší kostel začíná být těžší než zajít za šamanem. Možná právě kvůli zdánlivé náboženské vlažnosti nemalé části české populace se novodobým šamanům u nás nebývale daří.

Urbanšaman, fenomén doby

“Navzdory tvrzení, že jsme ateistický národ, hledáme duchovní naplnění, smysluplnost, životní příběh,“ vysvětluje religionistka Helena Exnerová, která působí na Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. To, že se náš náboženský život příliš neprojevuje třeba ve sčítání lidu, pouze znamená, že obecně nemáme důvěru v institucionalizované formy náboženství.

„Češi mnohem raději experimentují a hledají jiné formy spirituality, nemainstreamové a alternativní. Neošamani takové nehierarchizované společenství nabízejí,“ dodává a vysvětluje, že u nás se vyskytují šamani označovaní jako novodobí, městští/urban či neošamani. „Zatímco tradiční šamani se vyskytovali či stále vyskytují napříč mnoha kulturami, známí jsou šamani ze Sibiře, Latinské či Severní Ameriky a Koreje, současní neošamani jsou fenoménem moderní západní euroamerické společnosti,“ popisuje religionistka.

Stejné jako v Česku je to i v jiných vyspělých zemích, například v sousedním Německu neošamanství jen kvete. Touha po duchovním zážitku i hledání vlastní cesty, to spojuje mnohé lidi napříč bohatými státy světa. Neošamani původní představy o tom, že je vesmír propojený, živoucí a komunikující organismus, přejali a upravili po svém. „Město mohou vnímat jako svou ‚džungli‘, která k nim promlouvá nejen hlasy všech lidí a zvířat, ale i aut, domů a přístrojů, které se v něm vyskytují,“ dodává Helena Exnerová.

Mnozí městští šamani a šamanky se věnují šamanství na plný úvazek a na nedostatek zájmu duchovně hledajících si nemohou stěžovat. Jiní pak různé šamanské rituály provádějí jako „vedlejšák“ k dalším ezoterickým službám. Například „šamanka, léčitelka a duchovní lektorka“ Taisha Tauma z Jihlavy říká, že je „schopna pomoci klientovi s těmi nejsložitějšími situacemi“, a to pomocí numerologie, astrologie, kabaly, výkladu tarotových karet, přenášení poselství od andělů, japonského reiki, asyrského léčení a vlastní jasnovidnosti.

Prodává i „pravé šamanské esence“, 50 ml vyjde na 400 Kč, nebo provádí skupinové „pomazání Kristovou láskou“, za 100 Kč na osobu. „V Česku najdete celou plejádu různých šamanů,“ konstatuje Jan A. Kozák, religionista, který také působí na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Běžně k nám přijíždějí „originální“ domorodí šamani, ale také se objevují jejich čeští učedníci. „Někteří z nich poctivě cestovali do dalekých zemí a strávili tam roky získáváním zkušeností, jiní si jednou zajeli na dovolenou do Peru a po návratu se prohlásili za šamany,“ popisuje. Mezi zdejšími „šamany“ lze nalézt i ty, kteří vycestovali leda tak do Chorvatska a ve své práci propojili různé ezoterní postupy, jako třeba vyvolávání duchů a práci s živly či čakrami.


Sponzor www stránek

O neošamanismu přednášela antropoložka Barbora Půtová.

„Svou osobitou nauku jednoduše prohlásí za šamanismus a sebe za šamany, ve skutečnosti jsou ale spíše potomky evropských ezoterních proudů typu teosofie, antroposofie, okultismu a podobně,“ vysvětluje religionista. Ne náhodou pak toto vytvořené učení připomíná dort pejska a kočičky v pohádce Josefa Čapka.

Export, import

Do Česka, stejně jako do jiných ekonomicky vyspělých zemí, často přijíždějí i skuteční šamani z Jižní Ameriky či třeba Sibiře, provozují zde své umění a předávají svou nauku. Pro publikum jsou atraktivní, což umějí využít. „Podle mých zkušeností šamani většinou přijíždějí z oblastí, kde je velká nezaměstnanost. Mnozí z nich nalezli v šamanství své poslání, ale to nijak neodporuje tomu, že objevili svůj finanční zdroj.

Zároveň svými výjezdy reagují na poptávku nás Evropanů,“ popisuje Pavlína Brzáková, která se jako etnoložka zabývá studiem kultur sibiřských pastevců a sama strávila několik let na Sibiři. Spolu s přáteli pak založila sdružení Šamanská jurta a zvali původní šamany a šamanky k nám. Od 90 .let 20. století se podle ní okruh „evropských posluchačů“ značně rozšířil.

“Větší zájem o šamany nebo duchovní učitele je vyvolán větší informovaností, cestováním, propojováním světa, ale především tlakem moderní společnosti na výkon. Mnozí z těch, které oslovily různé metody přinášející spojení s neviditelnem, hledají kontakt se sebou samými a prožívání lidskosti, čehož se jim v moderní společnosti nedostává,“ vysvětluje. Zároveň však nabourává očekávání, že šamani a šamanky jsou automaticky „svatí“. „Šamanství je o moci. Šaman má tu moc a sílu, aby zkrotil zlé duchy, vyhnal je z těla nemocného. Jeho vnitřní tvář není pokorná, jak bychom čekali.

Součástí výbavy sibiřských šamanů je bič, jímž se umějí dobře ohánět. Šaman se modlí, ale je to bojovník. A za své poslání chce stejně jako u jakékoli jiné profese dobře zaplatit. Cizinci, cesty do vzdálených zemí… to všechno jsou přísliby výdělku,“ říká. Šaman či šamanka, kteří vyjíždějí do zahraničí a do své komunity se vracejí, pak také často čelí závisti ze strany těch, kterým se tolik nedaří.

Pavlína Brzáková dodává, že na některé jevy, jež se k šamanismu vážou, je třeba kriticky upozorňovat. „Na druhou stranu nám chybí prastaré prožitky. Proto hledáme šamany, abychom našli sami sebe. Není na tom nic špatného. Vozíme si šamany k nám, ale na druhou stranu je taky učíme – že nejsme ten bohatý Západ, o kterém si mysleli, že se žije jednoduše bez námahy. Díky těmhle cestám to také začínají chápat.“

Autor: LUDMILA HAMPLOVÁ,
článek převzat z www: relax.lidovky.cz

Příspěvek byl publikován v rubrice Šamani v Česku a na Slovensku se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Česko, země šamanů. Jejich učení často připomíná dort pejska a kočičky

  1. karlos napsal:

    Don Luis, opravdovy curandero-lecitel saman,brzo v cesku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *