Lidé v současnosti stále častěji vyhledávají krátkodobé či dlouhodobější pobyty (nejen) v Amazonii, protože touží zažít tajuplnou, ohromující a mnohdy až děsivou zkušenost s domorodou medicínou – ayahuaskou. V Jižní Americe se tradičně užívá formou vedeného nočního rituálu a bývá přezdívána „planta maestra“ – rostlina, která léčí, učí a předává moudrost, otevírá osobní i kolektivní podvědomí a činí nás více vědomými a lidskými.

Mgr. Hana Simonová – o studii

V tomto článku se coby psycholožka zabývám rozsáhlým fenoménem užívání ayahuasky jak v Peru v rámci více či méně tradičního šamanského rituálu, tak i v jiných kontextech a místech po celém světě. Vycházím z poznatků výzkumného projektu o ayahuaskovém turismu, který jsme zrealizovaly společně s Dr. Veronikou Kavenskou v letech 2013–2014 pod záštitou Univerzity Palackého v Olomouci. Dále pak z Globálního průzkumu o ayahuasce pod vedením Dr. Daniela Perkinse z Univerzity v Melbourne, na kterém v současnosti spolupracuji spolu s dalšími výzkumníky z pěti zemí světa. V neposlední řadě z vlastní zkušenosti spojené s životem v peruánské Amazonii, kde jsem strávila přes dva roky, a osobního kontaktu s curanderos/ayahuasqueros (šamanskými léčiteli pracujícími s domorodou amazonskou medicínou), s psychology, terapeuty a výzkumníky zabývajícími se ayahuaskou a s lidmi z různých koutů světa, kteří do Amazonie vycestovali za zkušeností s ayahuaskou.

Ayahuasca jako droga, nebo medicína?

Ayahuasca je ve většině států nelegální kvůli svému obsahu DMT. To však neodrazuje organizátory ceremonií s ayahuaskou nabízet ji v různých částech světa, včetně České republiky, zpravidla formou přísně utajovaných „undergroundových“ akcí. Naopak v Peru je ayahuasca považována za národní kulturní dědictví. V červenci 2008 vydal Peruánský národní institut prohlášení o legálním a chráněném užívání ayahuasky pro tradiční rituální účely a uznal její posvátný charakter. Stanovila se především povinnost odlišovat posvátné rituální užívání ayahuasky provozované v souladu s kulturně podmíněnými náboženskými a terapeutickými účely od obchodních a konzumních zájmů západní společnosti. Realita v Peru je však zdaleka jiná. Města Iquitos a Tarapoto na severu peruánské Amazonie jsou proslulá rozvinutým ayahuaskovým turismem, jenž se projevuje poměrně velkým počtem zřízených center nabízejících ayahuasku především pro cizince za „nemalý peníz“. Tabule a plakáty propagující léčení s ayahuaskou, domorodí obyvatelé, taxikáři a lidé na trhu nabízející ayahuaskové ceremonie se šamanem, to není v městě Iquitos, Tarapoto nebo v andském městě Cuzco nic neobvyklého. Zájem turistů o tuto zkušenost roste a s ním i nabídka ceremonií v různých kontextech.

Během mé poslední návštěvy Peru v srpnu 2017 mě zaskočila informace o nejmenovaném středisku v blízkosti města Iquitos nabízejícím pobyty za účelem užívání ayahuasky s poplatkem 180 amerických dolarů (přibližně 4 000 Kč) za den. Jeden den ve středisku zahrnoval ubytování, stravování typu „plná penze“ a užívání amazonských rostlin, jógu, přírodní saunu a podobně. Pokud by tam chtěl člověk strávit 10 dnů, zaplatil by asi 40 000 Kč. A pokud je ve skupině například 14 osob, středisko za 10 dnů vydělá přes půl milionu korun. Jiné nejmenované centrum v okolí Iquitosu nabízí dokonce sedmidenní seminář s pěti ayahuaskovými sezeními za přibližně 60 000 Kč. V případě čtrnáctičlenné skupiny si za týden přijdou na 840 000 Kč. Podotýkám, že životní náklady v peruánské Amazonii jsou v porovnání s Českou republikou mnohem menší. Takovýchto seminářů je ročně ve výše zmíněných střediscích pořádáno několik. Podobných zařízení nabízejících ayahuasku v oblasti měst Iquitos a Tarapoto je nemalé množství a jsou zpravidla vlastněna či provozována lidmi ze Západu. Nabízí se otázka, zdali jsou zřizována se záměry terapeutickými či náboženskými, které peruánský zákon jako jediné povoluje, nebo jde předně o zájmy obchodní a konzumní.

Malba peruánského malíře Geensse Archentiho jsou provedené přírodními barvami z amazonského pralesa.

Motivace a očekávání

Další otázkou je, jak je možné, že jsou lidé ochotni zaplatit takové množství peněz za účelem užívání ayahuasky. Co hledají? Co od zkušenosti s ayahuaskou očekávají? Dle výzkumu (Kavenská, Simonová 2014), kterého se zúčastnilo 77 participantů z různých zemí, včetně České republiky, cestujících do Amazonie s cílem rituálního užívání ayahuasky, bylo největší motivací k užití ayahuasky zvědavost a touha po dobrodružství, léčba psychických problémů, sebepoznání, zájem o psychedelickou medicínu a terapii, duchovní rozvoj, hledání životní směru nebo odpovědi na osobní otázky. Mnozí lidé se do Amazonie vydali kvůli svému intuitivnímu či spontánnímu rozhodnutí ayahuasku užít nebo v ayahuasce hledali „zkratku“ typu: „Proč bych meditoval/a deset let, když můžu dojít k tomu, co hledám, za tři sezení s ayahuaskou“. Dále též ayahuasku pili kvůli zlepšení partnerských a rodinných vztahů či léčbě somatických nemocí a závislosti na návykových látkách.

Vnímané přínosy a možná rizika

Zajímavé bylo, že osoby v našem výzkumu ze zkušenosti s ayahuaskou často vytěžily to, co očekávaly. Polovina dotazovaných osob vnímala přínosy ve vztahu k sobě. Často měly pocit hlubšího sebepoznání a seberozvoje, sebepřijetí a sebelásky, větší vyrovnanosti, nezávislosti a zodpovědnosti za sebe a svůj život. Další vnímané přínosy se týkaly nalezení smyslu života či setkání se s bohem, ale také zlepšení vztahů s druhými lidmi nebo zbavení se psychických problémů a strachů, které negativně ovlivňovaly jejich životy. Pozitivně bylo některými respondenty hodnoceno získání životního nadhledu, změna postojů a hodnot, zlepšení zdravotního stavu a vyléčení závislosti na návykových látkách, dále například ujasnění si životního směřování, propojení s přírodou, rozvoj kreativity a nabytí celkové životní spokojenosti. Některé výše zmíněné údaje o vnímaných benefitech užívání ayahuasky uvádí i Horák a Vosáhlová (2016) ve svém příspěvku o užívání tradiční amazonské medicíny v české subkultuře.

Dr. Daniel Perkins prezentoval na červnové konferenci Breaking Convention letošního roku v Londýně předběžné výsledky stále probíhajícího Globálního průzkumu o ayahuasce, čítajícího asi tisícovku respondentů z celého světa, přičemž podstatná část jich je z České republiky (česká verze dotazníku, kterou jsme přeložili společně s Dr. Miroslavem Horákem z Mendelovy univerzity v Brně, je stále přístupná na webové stránce www.globalayahuascaproject.org/cz). Během příspěvku Daniel Perkins sdílel kromě jiného velmi zajímavé a aktuální informace o vnímaných přínosech a rizicích v souvislosti s užíváním ayahuasky v různých kontextech. Pokud hovoříme o kontextu, z výzkumu prozatím vyplývá, že přes 90 % respondentů užívalo ayahuasku v rámci vedeného rituálu a pouze minimální množství osob ayahuasku užilo bez facilitátora, ať už s rituálem nebo bez rituálu.


Sponzor www stránek

Zajímavá jsou zjištění týkající se změny v chování po užití ayahuasky. Kolem 70 % osob se po užití ayahuasky začalo více starat o své zdraví nebo se zdravěji stravovat. Asi polovina respondentů začala sportovat a přestala pít alkohol. Ayahuasca pomohla v 90 % zlepšit nebo zcela vyléčit depresi, úzkost a autoimunní onemocnění a asi v 80 % posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) a astma u osob, které těmito psychickými či psychosomatickými onemocněními před užíváním ayahuasky trpěly. Asi 15 % osob s PTSD uvedlo, že se po užití ayahuasky jejich stav naopak zhoršil. To může být způsobeno faktem, že při změněném stavu vědomí navozeném ayahuaskou často dochází k otevírání prožitých traumat, což může způsobit retraumatizaci daných osob. Bez adekvátní následné podpory pro integraci znovu vyvolaných traumatických zkušeností, zejména v rámci psychoterapie, může mít naopak užívání ayahuasky u osob s PTSD negativní účinky!

Malba peruánského malíře Geensse Archentiho jsou provedené přírodními barvami z amazonského pralesa.

„Změnil se mi život“

Globální průzkum o ayahuasce též přináší informace o tom, že ayahuasca navozuje významné životní změny. Téměř čtyřiceti procentům respondentů zkušenost s ayahuaskou pomohla vyléčit dlouhodobé mezilidské konflikty. Více než třetina respondentů se rozhodla pro změnu kariérního směru a vzrostl u nich též zájem o ochranu životního prostředí a o společenské dění. Čtvrtina respondentů uvedla, že významně snížila nebo zcela ukončila problematické užívání drogových substancí včetně alkoholu. Mnohé účastníky výzkumu ayahuasca ovlivnila natolik, že začali studovat nějakou novou oblast, vrhli se do podnikání, změnili místo pobytu, ukončili intimní vztah nebo naopak začali nový intimní vztah či se u nich projevila větší touha po dítěti. U většiny osob mělo užívání ayahuasky pozitivní vliv v rámci hlubšího sebepoznání, pocitu propojení s přírodním světem a s posvátností života. Velká většina dotazovaných hodnotila pití ayahuasky za jednu z nejvýznamnějších duchovních zkušeností vůbec.

Z výše uvedených informací můžeme usuzovat, že by ayahuasca mohla být převratným terapeutickým nástrojem pro léčbu moderních civilizačních chorob, na které je západní medicína krátká. V současnosti existuje řada výzkumných projektů a experimentů s ayahuaskou s cílem poskytnout vědecky podložené důkazy o jejím potenciálním terapeutickém účinku, a tím případně přispět ke změně zákonů definujících legální statut ayahuasky v různých zemích.

Nepříznivé účinky a integrace zkušenosti

Považuji za důležité zmínit i druhou stranu mince spojenou s vyhledáváním zkušenosti s ayahuaskou. V první řadě bych ráda upozornila na fakt, že ačkoli má ayahuasca prokazatelně pozitivní vliv na široké spektrum oblastí lidského života, může člověku i lidově řečeno „pěkně zamotat hlavu“. Změněný stav vědomí navozený užitím ayahuasky je často provázený nepříjemnými tělesnými reakcemi, hlubšími emocionálními prožitky a vhledy, strachem ze smrti nebo z temnoty ve smyslu „setkání se s démonem“ a podobně. Člověk si po skončení rituálu většinu prožitků pamatuje a je žádoucí je poté zpracovat do podoby, která mu umožní vrátit se zpět do běžné reality a využít prospěšným způsobem to, co se během sezení s ayahuaskou dozvěděl nebo naučil. Pokud k integraci zkušenosti s ayahuaskou nedojde, člověk může mít pocit, že zůstal „jednou nohou v onom světě a druhou v běžné realitě“. Jinými slovy je pro něj složité být v kontaktu s každodenní realitou a můžou se u něj objevit krátkodobě či dlouhodobě přetrvávající psychotické symptomy.

Daniel Perkins při prezentaci předběžných výsledků Globálního průzkumu o ayahuasce v Londýně zmínil některé nepříznivé účinky, které u respondentů přetrvávaly v rámci týdnů či měsíců po užití ayahuasky. Téměř pětina respondentů uvedla, že po zkušenosti s ayahuaskou měla problém rozlišit, co je a není reálné. Asi 15 % osob prožívalo pocity „energetického útoku“ nebo nezdravého spojení se „spirituálním světem“. Třetina osob se cítila osamělá, jakoby odpojená od ostatních lidí. Čtvrtina osob po nějakou dobu cítila smutek, beznaděj nebo trpěla depresí. Téměř pětina respondentů prožívala malý zájem nebo potěšení z dělání běžných věcí nebo se cítila nervózní a úzkostná. Jeden respondent uvedl: „Jakmile se mi otevřel svět ayahuasky, život už nebyl jako předtím. Všední trojrozměrné žití mě přivádělo k zoufalství a těžko se mi s tím vyrovnávalo. Spousta aspektů mého života se musela změnit a odpadnout, byl to bolestný proces a od většiny lidí v okolí jsem se nedočkal podpory. Hodně to bolelo.“

Patálie s šamany

Další ožehavou oblastí je uváděné sexuální zneužívání během sezení s ayahuaskou, se kterým se někdy setkaly nejen ženy, ale též muži. Tak jako nemůžeme tvrdit, že všichni faráři, kteří kážou o bohu, jsou skutečně dobrými faráři, ani o šamanovi nemůžeme říct, že je symbolem spásy. Šaman bývá považován za vůdce domorodých jihoamerických komunit. Má většinou nejvyšší postavení ve společnosti, protože lidé věří v jeho schopnost navazovat kontakt s duchovním světem a léčit různá prokletí a nemoci. Lidé ze Západu si často šamana romantizují a vkládají sami sebe bezmezně do jeho rukou s vírou, že on přece ví nejlépe, co je pro ně dobré. Což přirozeně v šamanovi může vyvolávat inflaci ega a pocit neomezené moci, se kterou by měl umět zacházet. Na druhou stranu jsou přijíždějící Zápaďani pro mnohé šamany hotovým zlatým dolem, protože mají peníze, které taktéž zhmotňují velkou dávku moci. A stejně jako je pro bělošku, takzvanou gringu, setkání s „mocným šamanem“ často romantické nebo určitým způsobem výjimečné, také v šamanovi může kontakt s bohatou běloškou vzbuzovat jisté touhy a iluze. V této interakci pak může dojít k proplétání zájmů, což někdy vede k sexuálním aférám, které ne vždy končí šťastně.

V minulosti byly také zaznamenány případy, kdy šaman zneužil své moci nad zranitelnými osobami ve změněném stavu vědomí, které pod záminkou léčení „musel“ osahávat na intimních partiích těla či s nimi dokonce provozovat sexuální styk. Toto chování je nepřípustné a doposud chybí etické normy, které by regulovaly poskytování šamanských služeb. Nezbývá tedy asi nic jiného než se spolehnout na svou intuici a zdravý rozum a důkladně se informovat o osobě, se kterou chce člověk rituál s ayahuaskou podstoupit. Během výzkumu o výpravách za ayahuaskou jsme s Veronikou Kavenskou také zjistily, že lidé užívající ayahuasku mají vyšší sklon k důvěřivosti, což poukazuje na možnou neopatrnost při rozhodování. Prozíravost a určitá míra nedůvěřivosti je během plánování užití ayahuasky namístě. Přílišná důvěřivost u těchto osob může vést k tomu, že si nedostatečně prověří člověka, se kterým plánují ayahuasku užít, a tím riskují potenciální zneužití ze strany šamana či organizátora sezení s ayahuaskou.

Malba peruánského malíře Geensse Archentiho jsou provedené přírodními barvami z amazonského pralesa.

Zdravotní stav a důkladná příprava

Nakonec považuji za důležité zmínit, že užívání ayahuasky společně s některými léky nebo zároveň se vyskytujícími zdravotními potížemi může mít velmi závažné až fatální důsledky na lidské zdraví. Jsou známy případy úmrtí osob většinou zaviněné lidským faktorem a zanedbáním preventivních opatření při užívání ayahuasky. Doporučuji vždy konzultovat s odborníkem, zdali je užití ayahuasky za určitých zdravotních okolností bezpečné, a také informovat člověka, se kterým dotyčná osoba plánuje ayahuasku užít, o svém zdravotním stavu a případném užívání léčiv či doplňků stravy.

Nezbytnou součástí by měla být i důkladná příprava na rituál – je potřeba  ujasnit si záměry a dodržovat pravidla diety i rozličná omezení stanovená jednotlivými středisky nebo jedinci nabízejícími ayahuasku. Lidé často od ayahuasky očekávají zázraky a myslí si, že to za ně ayahuasca všechno vyřeší. Neměli by však zapomenout, že skutečná změna netkví v tom, kolikrát se napili ayahuasky, ale v nich samotných a v jejich osobní motivaci.

Zdroje:

Horák, M. a Vosáhlová, Š. „Tradiční amazonská medicína v české subkultuře.“ Anthropologiaintegra, 7(2): 47–55, 2016.

Kavenská, V. a Simonová, H. „Zkušenost s halucinogenní rostlinou ayahuasca v kontextu šamanského rituálu.“ Anthropologiaintegra, 5(1): 51–63, 2015.

Perkins, D. „Ayahuasca practices and effects across contexts.“ Powerpointová prezentace na konferenci Breaking Convention v Londýně, 30. června 2017.

 

Autor: Mgr. Hana Simonová,
Článek převzat z www: www.magazin-legalizace.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..