Labuť
Symbol vnitřní krásy, harmonie a odhodlanosti
K moudrosti labutě patří probuzení vlastní síly, harmonie, půvab a vnitřní krása, nevinnost, sebevědomí, porozumění symbolice snů, nahlížení do budoucnosti, pochopení duchovního vývoje, rozvíjení intuice, věštění, laskavé jednání s druhými a odhodlanost splnit závazky.
Labuť symbolizuje půvab a krásu na mnoha úrovních. Bývá spojována s láskou, poezií a hudbou. Posvátná labuť provázela římskou bohyni lásky Venuši. V řecké tradici bývala často zobrazována při zpěvu, jímž doprovázela lyru. V tradici Keltů zase představuje duši, naši věčnou podstatu.
Labuť je jedním z nejstarších a nejmocnějších silových zvířat. Irští bardi, kteří byli zároveň básníky i hudebníky, nosili pláště zdobené labutím peřím. Irská legenda vypráví o Lírových dětech, jež se proměnily v labutě a zpívaly tak sladce, že ukonejšily a laskavě uspaly každého, kdo je slyšel. I další keltské příběhy vyprávějí o proměně lidských bytostí na labutě a poukazují tak na hluboký význam jejich medicíny.
Jistě znáte pohádku o ošklivém káčátku, které se nepodobá ostatním a je považováno za příliš odlišné a nepatřičné. Nakonec všechny překvapí, když z něj vyroste labuť, nejelegantnější z ptáků. Tento příběh zdůrazňuje, jak klamné může být povrchní zdání a připomíná nám, že skutečná krása vychází zevnitř. Labuť nás učí, že vnitřní krása a půvab je daností nás všech a ukazuje nám naši vlastní hodnotu. Spolu s uvědoměním si naší skutečné krásy odhalíme také schopnost propojovat dosud nepoznané světy a síly.
Labuť nám ukáže, jak se pevně spolehnout na vlastní krásu, a to co představuje na fyzické i duchovní rovině. Rozpoznáme požehnání, jakým je naše fyzické tělo i naše intuice.
Ladnost a půvab nejsou pouze známkou vyrovnaného života, ale také výsledkem zručnosti cítit se doma na mnoha úrovních reality. Ukazují nám, že jsme více než to, čím se zdáme být. Jsme materiální a zároveň duchovní bytosti. Jsme především dušemi, jež zakoušejí, co je to být člověkem.
Spolutvoříme ...
Labuť odhaluje nejen tvou vnitřní krásu, ukazuje ti také krásu ostatních. Půvabným příchodem do tvého života oznamuje čas změněného stavu vědomí a rozvoj intuice. Jsi-li v kontaktu s její medicínou, jsi schopen nahlížet do budoucnosti a přijmout léčení a změnu, která tě nyní čeká. Labuť tě naučí plynout s proudem života. Budeš-li naslouchat vlastnímu vnitřnímu poznání a intuici, umožníš labuti, aby skrze tebe působila. Labutí hlas nás učí mystériím písně a poezie, jež se dotýkají našeho vnitřního dítěte a našeho smyslu pro krásu.
Labutě se půvabně vznesou nad vodu a zanechají za sebou jen sotva znatelné kruhy. Jejich přirozená nenucená krása nás učí jemnému splývání s proudy života, abychom s nimi nemuseli bojovat. Labutě se nepotápějí pro potravu tak jako jiní ptáci. Ponoří své dlouhé krky pod hladinu a zase se elegantně vynoří. Voda bývá spojována s ženskou intuicí a s emocemi. Můžeme se tedy od labutí učit, jak se podívat na své emoce, aniž bychom se v nich nechali uvěznit. Uchopíme své pocity vlastní intuicí a požádáme labutí medicínu o pomoc při jejich zpracování.
Labutě setrvávají v páru celý život. Při výběru druha o sebe jemně opírají hlavy a cukrují se i pod hladinou. Jsou obětavými partnery. My lidé se často zavazujeme k něčemu, co ve skutečnosti neumíme dodržet. Labutí příklad nás může naučit většímu respektu k vlastnímu výběru a vytrvání na zvolené cestě. Posílíme svou osobní integritu tím, že začneme ctít vlastní závazky.
Labutě jsou velmi rychlí letci. Když se stěhují, létají ve tvaru písmene V ve velké výšce. Mávají křídly pomalu, ale jistě tak, aby vydržely až do cíle a nevyčerpaly se. Je-li labuť tvým silovým zvířetem, můžeš se spolehnout na svou vytrvalost a využít jí, když o něco usiluješ. Široká křídla labutí jakoby vysoko na nebi sklízela poznání pocházející od ducha. Jejich bílé peří zrcadlí oslepující nádheru a nevinnost čistoty Velkého Ducha. Dlouhý labutí krk přemosťuje každodenní realitu s tím, co je za ní. Je mostem, jenž drží moudrost potřebnou pro duchovní realizaci.
Ina Woolcott, http://www.shamanicjourney.com/, přeložila Katka Fojtíková
Díky za pomoc, je občas třeba i v Ráji