„Právě jsem přiletěl, mám spoustu práce, nemám moc času, všechny rozhovory odmítám, ale zajímají mě drogy, tak jsem kývl na rozhovor s vámi, i když nevím, kam s časopisem míříte,“ řekl nám na přivítanou Mnislav Zelený „Atapana“. Etnolog, který přes čtyřicet let jezdí do Amazonie a čtyři roky žil mezi indiány stylem, jaký se mezi lidmi na naší planetě nenosí už pěkných pár tisíc let. Tak, jak to chodilo před začátkem – jak on sám říká – „toho průšvihu“, čili neolitické revoluce a objevu zemědělství. Na jednom z posledních míst na Zemi, kde neexistuje ani obchodování, ani peníze, kde se neshromažďuje majetek, kde se neměří čas pomocí hodinek, kde halucinogeny tvoří od dětství důležitou součást výchovy, kde jsou kouzla normální a není strach ze smrti. Atapana striktně odsuzuje módu ježdění do jižní Ameriky za účelem rozšiřování vědomí pomocí halucinogenů z rukou „šamana“, je to pro něj znamením strašlivého úpadku. Úpadku nejen naší civilizace, ale hlavně tradičního kmenového soužití, které západní civilizace pohlcuje a žene do záhuby.

Říkáte, že braní halucinogenů bílými lidmi v jižní Americe je úpadek. Proč?

Mnislav Zelený
Mnislav Zelený

Samozřejmě, že je to úpadek. Úpadek je prakticky všechno, co my běloši děláme. Děláme všechno nepřirozeně, proti přírodě, nepřirozeně žijeme, jsme nepřirozená civilizace. Přirozené jsou pouze přírodní národy. My jsme se s rozvojem pokroku přírodě vzdálili, je to čím dál tím horší a nevratné. S tím se nedá nic dělat a řítíme se do nějaké černé díry, kam všichni zahučíme. Tady jde jen o to, jestli to bude dřív, nebo později. Je to tím, že znesvěcujeme všechny věci, které dřív byly posvátné a už ani nevíme, co to posvátno je. Nikoho to nezajímá. Posvátné bylo něco, co se vztahovalo k základním přírodním hodnotám. A drogy jsou součást těchto vztahů, protože mají svůj účel, jako všechno ostatní. I jedy mají účel, jde o to, jak je člověk používá. My běloši jsme si z těch znalostí, které přírodní národy mají, ať již to jsou Papuánci nebo amazonští indiáni, vzali nechci říct smetanu, ale jen ten viditelný povrch. Protože my jsme povrchní civilizace. Nemáme čas, pořád se někam ženeme a tím pádem jsme ani nepochopili, k čemu tady vlastně ty drogy jsou.

A k čemu jsou drogy?

My veškeré ty drogy používáme především pro… Pro co myslíš, že my běloši používáme drogy?

Jako léky a jako zábavu…

Ano, jako požitek. Například tabák, když ho berete ve velkém množství jako indiáni, je halucinogen. My tabák, ayahuasku, yagé, ňopo a yopo a všechny tyhle věci používáme, protože jsme požitkáři a tím to končí. A to je znesvěcení. Indián k tomu má niterný posvátný vztah. S drogami včetně tabáku zachází pouze vybraný, vyvolený člověk, což je šamana nikdo jiný,ani náčelník.

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazaonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Ví, co má dělat, a nepoužívá je pro požitek, ale s určitým cílem. Halucinogenní drogy se používají převážně s cílem edukačním, jako součást výchovy nové generace. Děti je od šamana postupně dostávají od pěti do zahájení iniciace, tedy do čtrnácti až patnácti let a učí se o mimosmyslovém světě. Než indián dospěje, musí poznat oba dva světy. Droga je cesta poznání.

Vy sám máte shalucinogeny nějakou zkušenost?

Ne. Kdysi jsem se zeptal kofánského šamana Mašakuri, jestli bych to mohl zkusit a on řekl: „To není pro vás, nepatří to vaší civilizaci. Ty jsi neprošel iniciací a i když jsme tě mezi nás přijali, tak na to nemáš právo.“ Ale prozradil mi, jak to probíhá, což asi každý, kdo zkusil halucinogenní drogy, zná. Nejdřív se objevují různé barevné obrazce, které se prolínají, pak se člověk dostane do oblačných sfér, z kterých vylézají různé potvory, obři, zvířata, anakondy. Ty ho začnou napadat, zápasí spolu a šaman s ním o průběhu boje komunikuje, vysvětluje o co jde, co to znamená, jestli jde správnou cestou, jestli to je dobro, nebo zlo, kdo je nepřítel, co má dělat v zápase, když ho chce ovlivnit zlý čaroděj. Postupně dochází k největším bojům s obry, které může přežít jen ten, kdo je na to připravený. Indián dostává odmalička v průběhu několika let čím dál tím vyšší dávky drogy a postupuje k vrcholnému poznání. Teď se zeptám vás, jaké je vrcholné poznání?

Ééé, vrcholné poznání?

No, co to je? Jaké by mělo být vrcholné poznání každého člověka?

Že je všechno ve vesmíru živé?

Ne, to vůbec!

Že jsme součástí něčeho vyššího?

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazaonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Ne! Je to osobní poznání vlastní smrti. Mladý indián dostane tak vysokou dávku drogy, až upadne do kómatu a pozoruje svou vlastní smrt. A šaman ho pak znovu povolá zpátky. Jsou to velice dramatické záležitosti. Když jde přímo o iniciaci šamana, je to ještě daleko drsnější a může se stát, že už se vůbec nevrátí a zahyne. Drogy mají duchovní rozměr.

Katastrofou je, že řada šamanů propadla byznysu, jezdí za nimi turisté a oni se prodávají. Já se vždycky rozčiluji, když je tady v Praze ten ezoterický veletrh. Chápu veletrh aut, ale veletrh ezoteriky? To je projev dekadence a úpadku. Jednou jsem tam byl, před deseti lety mě tam pozvali. Bylo tam narváno. Lidi si myslí, že koupí formulku a pak budou šťastní, bohatí a zdraví. Mluvil tam jeden muž z Kolumbie, o tom, že prý léčí ayahuaskou v Bogotě. Já jsem si vzal slovo a začal jsem se s ním španělsky bavit, jestli si nepřipadá blbě, že indiánům vzal nějaké vědomosti a teď na tom profituje. Pak to někdo přeložil a lidi mě začali okřikovat a vyštvali mě. My indiánům tyhle věci vykrádáme, šamani na podobných veletrzích šamaní a lidi na ně u vytržení koukají. Jsou jich tady snad už tisíce, každý druhý v Praze je šaman. To je vidět, že nikdo z nich nechápe, co to slovo znamená.

Co to tedy znamená? Kdo je šaman?

Šaman je člověk, který mezi nás nemůže přijít. Má poslání starat se o svůj lid, nic jiného ho nezajímá. Má sedět na zadku v džungli, pečovat o těch 200 lidí a ne, aby jezdil po Americe nebo Evropě po workshopech a něco tady vykládal. To je zhovadilost. Jakmile sem jezdí, tak jde jen o byznys. Prostě někoho zaplatili, vytáhli, podvedli a on v tom pak jede. Ale správný šaman se od svého kmene nikdy nehne. A když ano, tak v tu ránu je to falešný šaman. Podvodník. On se nemá někde předvádět, nebo říkat, co dělá. To je jeho osobní umění, protože každý šaman je jiný a umí jiné věci. Není pouhým léčitelem. Šaman má desítky funkcí a léčitelství tvoří jen malý kousek z jeho poslání. Stará se například o budoucnost svého kmene, vychovává děti a připravuje je k iniciaci. Má je několik let zavřené ve tmě v malé místnosti a tam jim vypráví o historii, o budoucnosti, o partnerství, o světě. Je to učitel, maestro. Navíc je ekolog. Drží ochrannou ruku, aby se to nepřehánělo s lovectvím a sběračstvím. Předpovídá počasí a přivolává sucho nebo déšť. Organizuje pohřební rituály. Je psychopompem. Když indián zemře, konají se dva pohřby. Lidské duše se totiž po smrti často stále vyskytují na zemi. Za nějakou dobu (třeba i několik let) nadejde čas, aby se odebraly do zásvětí a přichází druhý pohřeb. Šaman s dušemi hovoří, a když některá jít nechce, tak ji vezme a do světa zemřelých ji dovede. To všechno jsou jeho úkoly.

Jak vůbec indiáni vnímají smrt?

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazaonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Smrt je pro ně přirozená věc. Když se narodí dítě, šaman mu na čele vyznačí prstem otvor, kudy duše odejde, až zemře. Na smrt se myslí už při narození. My to nechápeme, bojíme se toho, nechceme o tom mluvit a oddalujeme to. Proto se u nás pohřební rituály čím dál tím více zkracují. Každý se chce zemřelého rychle zbavit, a to i přesto, že je to třeba milovaný příbuzný, tak se ho bojí a štítí. Naopak indiáni ne, oni se s mrtvým několik let loučí a komunikují s ním. My se to snažíme popírat. A proč to popíráme? Protože se bojíme toho, co přijde. Ale indián se nebojí, protože on ví. Protože zná odpovědi na základní tři filozofické otázky. Znáte základní tři filozofické otázky našeho světa?

…Co je po smrti?

Ne! Jsou to: Co jsme? Odkud přicházíme? A kam kráčíme? My umíme odpovědět možná na ty první dvě, ale na tu třetí ne. Indián umí odpovědět i na tu třetí otázku a smrt se tak stává součástí jeho existence a života. Tím pádem z ní nemá strach a všechno je pro něj normální a přirozené.

A jaká je tedy indiánova odpověď na tu třetí otázku?

Oni odchází do zásvětí, jsou tam a nikam se dál nepřevtělují. Šaman s nimi může komunikovat, může tam odejít a přinést odtamtud zpátky informace.

Je život v zásvět ípodobný životu na zemi?

Je skoro stejný.

Skončí to tam také smrtí?

Ne. Tam už se o smrti nemluví, tam už smrt byla. Je to věčné. Zásvětí má několik vrstev a v každé vrstvě žije někdo jiný. V případě Yewk´wanů jednu vrstvu nebeského zásvětí hlídá posvátný elektrický úhoř, další posvátný motýl a tu poslední hlídá nejvyšší božstvo, tam jdou mrtví šamani.

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazaonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Je to nějaký ekvivalent křesťanského nebe a pekla?

Jsou to ekvivalenty, samozřejmě. Ale u indiánů není peklo, které jsme si my tady vyprodukovali, na základě hříchů. Indián moc hříchů nedělá, protože je přirozený a chová se normálně. Takže on peklo v našem slova smyslu nepotřebuje.

Vy sám na nebe a peklo věříte?

Ano, protože jsem věřící. Ale moc o tom nepřemýšlím. Snažím se být dobrý, abych nebyl hajzl a těmhle věcem, jako je peklo, se vyhnul. Jinými slovy se bojím, a proto se snažím chovat se jakž takž slušně. Je třeba mít limity, protože když nemáš strach, tak uvolníš svoje lidské hrůzy. U indiánů vytváří nebezpečí a zlé duchy džungle a to je drží pohromadě. U nás už to tak není. Proto vzniklo peklo, které má nahrazovat divokou džungli, která by lidi nutila k tomu, aby se chovali slušně.

Jaký by byl podle vás návod pro dnešního mladého člověka, který by se chtěl duchovně rozvíjet. Cestovat? Ztotožňovat se s jinými kulturami? Nebo obrátit se ke křesťanství?

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazaonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Poznávat a cestovat by měl určitě, ale i tak zjistí, že hodnoty jsou všude stejné. Buddhismus má stejné základní principy jako hinduismus i křesťanství a odlišují se pouze formy organizace. Dříve všudypřítomné šamanství prorostlo do náboženství, které převzalo jeho techniky. Kristus byl vlastně velký šaman. Slepotu léčil přesně tak jako ji léčí indiáni – plivnul do prachu a tím pak potřel slepému oči. Léčil slovem a hlasem. Kněží vykuřují kostely podobně jako šaman, když chce léčit, nebo připravuje obřad. Základní způsob, jak se dostat do extáze, je rytmus a hudba, což v křesťanství nacházíme například v podobě gregoriánských chorálů. Další šamanský způsob, jak se dostat do extáze, je pomocí opakování slov a stejně tak funguje i neustále opakující se věty modliteb, třeba jako Zdrávas Maria.Jenže my jsme křesťanství jaksi zavrhli, protože není atraktivní a hledáme něco jiného, což může být matoucí. Přestože principy jsou všude stejné, navazující věci jsou již ovlivňovány životním prostředím. Židé a Arabové nesmějí jíst vepřové, protože u nich to mělo hygienické důvody. Ale u nás už ne. Celkově jsem proti multikulturalismu, protože je z toho velká bramboračka, babylonská věž, zmatek a nedorozumění. K eskymákům také nemůžeš nahnat buddhisty a nebo hinduisty. Proto mi vadí, že se šamanismus nebo buddhismus zdají být atraktivnější, než křesťanství.

Není zájem o šamanismus znamením touhy mladého člověka po návratu k přírodě?

Proč ne, když to myslí vážně. Jenže já podezírám převážnou část našeho společenství, že to myslí povrchně.

Třeba jen nevědí a tápou.

Jsou i tací, kteří se tomu věnují do hloubky. Znám jednoho člověka, který chce navždycky žít v Brazílii jako šaman. Pak ano, jeď tam a buď tam navždycky.

Má naše civilizace stále šanci na návrat k přírodě?

Zásadní odklon od přírody začal před několika tisíci lety vznikem městských civilizací. Kdekoliv na světě. Ve městě nemůžeš pozorovat nebe, nemůžeš pozorovat nic, jsi ohlušený, nemůžeš poslouchat hlas přírody, jsi oslepen, nevidíš. Indián chodí do lesa v noci, protože prales v noci ožívá a on to vidí. Ne ve dne jako výletníci, to je úplná hovadina. Jenže běloši neuvidí nic ani v noci, ve dne aspoň něco. Znám jeden případ, kdy žil indián deset let ve městě, vrátil se a schopnost vidět v noci ztratil. Světla, reklamy, hluk, to ti ničí oči a uši. Jsme ve městě zaháčkovaní a kdyby někdo řekl ne, budeme žít jako indiáni, tak bude za pochybného blázna. Sebrat se a jít někam pást kozy je vzpoura, která řeší nějakou tvojí osobní věc, ale není to systémové. Naší celkovou situaci totiž nemůže vyřešit nikdo. To, co se teď děje, není vina posledních dvaceti či padesáti let. Je to výsledek průběhu tisíců let, od neolitické revoluce a vzniku zemědělství. Tím byl započat celý ten průšvih, protože se začalo vyrábět. To znamená, že se začal akumulovat majetek, vznikly peníze a začal pokrok.

Co si myslíte o konci světa, který má podle mayského kalendáře letos nastat?

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazaonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Nikdo vlastně neví, co se bude dít, ani co fyzicky v harmonii vesmíru přichází. V době zimního slunovratu vznikne neobvyklá konjunkce Země – Slunce – Galaktický rovník, což se stává jednou za 25.625 let. To je konec jednoho obrovského cyklu a začne cyklus nový.

Mayové sice neznali galaktický rovník, ale v témže místě mají temné mraky hvězdného prachu, které vypadají jako chřtán krokodýla, obludy. Země se do toho chřtánu řítí, a ten krokodýl ji sežere, ale současně ten tvar temného mraku připomíná dělohu a Země z něj zase vyroste jako nová.

Život jde v cyklech. Končí cyklus jednoho slunce a začíná nový. Konec a začátek jedno jest, není jedno bez druhého a jedno bez prvního. To je totéž jako že život a smrt jsou jedno. My tu smrt neustále oddělujeme, ale to není pravda, protože smrt je součástí života.

Podle Mayské mytologie bývá konec každého cyklu vždy doprovázen nějakou katastrofou. Očekáváte nějakou?

Jistě bude očista lidu. Musí přijít noví lidé. Lidé se zpronevěřují tomu, proč tady jsou, a abychom přežili, tak bychom se měli změnit, zduchovnět. To znamená pochopit posvátné vztahy s přírodou. Například nezabíjet víc, než potřebujeme. Jde o to, oprostit se od toho šíleného byznysu, nechtít hamounit, protože jakmile hamouním, tak tu přírodu likvidujeme a přijde chvíle, kdy ona řekne ne.

Jak vnímáte to, že některé velké indiánské civilizace zanikly ještě před příchodem bělochů?


Partner www stránek
Objevte extrakty z medicinálních hub ...

Všechny civilizace, které upřednostňují rozvoj, se jednou dostanou na vrchol a potom už jdou jen dolů. Společnost je živá bytost, roste, stárne a padne, ale skutečné přírodní národy nestoupají. Nemají pokrok, nerozvíjejí se, jsou pořád dole a tak nemají kam padnout. V Amazonii žijí už čtyři tisíce let. Za tu dobu padl Sumer, Řecko, Řím, Sovětský svaz, Hitler a oni jsou tam pořád. A stále to vypadá že je jich málo. Mají velkou dětskou úmrtnost a dřív vedli i války, ale přesto tam stále jsou.

Co ještě přírodní kmeny na rozdíl od nás umí?

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Šamanismus existuje 40 000 let, naše věda jen 400. Věda postupně odhaluje to, co oni už dávno vědí – že všechno je živé. Ti lidé načerpali v průběhu 40 000 let života v určitém prostředí obrovské množství informací a po generace si je předávají v genech. Za tu dobu došli do takového stavu pochopení, že se nám to zdá až zázračné. Já se znovu vrátím k mému indiánovi, který žil deset let ve městě a pak se zase vrátil do džungle a nic tam v noci neviděl. Přišel za svým šamanem, který mu připravil nějaké bylinky, aby prozřel a schopnost nočního vidění se mu vrátila. Ptal jsem se ho, co ještě jeho šaman umí. A on mi řekl: „Kdyby ses ho zeptal, tak ti řekne, že neumí nic.“ Ale pak dodal, že se jeho šaman umí zneviditelnit a já mu to po čtyřicetiletých zkušenostech s indiány věřil, protože na tom vlastně není vůbec nic zvláštního. Technicky je to jednoduché, jde jen o to, vyhnout světlené paprsky své osobě ( a tak se stát neviditelným). Ostatně na tom intensivně pracují laboratoře v USA a možná i jinde.My rozdělujeme přírodu na živou a neživou a učíme se to od základní školy. To je pro indiána nesmysl, pro něj je živý i kámen. Podle kvantové fyziky víme, že i krystaly se pohybují, kmitají a rostou. A jakmile někde existuje kmitání, pak je tam i vlnění a na to se lze napojit pomocí hudebních tónů. Oni se tímto způsobem umí napojit a komunikovat se zvířaty, s rostlinami, i s těmi kameny.

Indiáni mají veliké znalosti o hvězdách. Znají jich jmény několik set a stejně tak kolem padesáti souhvězdí. Vzhlíží k nim a spojují si cykly nahoře s cykly na zemi. Například pokaždé, když během roku vychází určitá hvězda, tak zároveň dozrává určité ovoce. Indiány udivuje, že to funguje, obdivují harmonii univerza a chtějí ji přenést sem dolů, aby žili harmonicky s přírodou. Totéž říká i velká magie: „Co je nahoře, je i dole.“ Na obloze nesledují jen hvězdy, ale i temné mraky hvězdného prachu pro jejich určité tvary. Podle tvaru rozpoznávají i vlastnosti rostlin, forma napovídá obsahu. Třeba taková ayahuaska se točí nahoru jakoby do nebes. Jejich chýše jsou postaveny tak, aby okénka ukazovala roční pouť Slunce svými paprsky od jednoho slunovratu k druhému a neustále propojují univerzum s bytím na zemi. My jsme tohle všechno spláchli ze stolu. Pokrok nás žene k potírání všech těchto základních principů, harmonie nás přestala zajímat.

Jak vychovávají indiáni své děti?

My máme tlupy profesorů, kteří píší knihy jak vychovávat děti, oni to nemají. Tam si dítě samo určuje svůj rytmus, kdy se napije, nají, kdy půjde spát. Matka ho má pořád na sobě, při práci, při lovu ryb, neustále. Jednou jsem viděl, jak šla matka s dítětem přes propast, balancovala po kmeni stromu. Právě, když přišla doprostředka, chtělo se dítě napít. A ona se zastavila a nad tou propastí ho nakojila. To jsou ty rozdíly. Dítě pak roste čisté a svobodné.

Tam nikdy neuslyšíš, že by někdo někomu něco přikazoval. Ani náčelník nebo šaman ten kolektiv neorganizují tak, jako se to dělá u nás: Teď budeme dělat tohle, teď tancovat, teď budeme lovit, teď něco stavět. Náčelník nevládne, on vede přirozenou autoritou a to je velký rozdíl. Šaman to samé. A jsme zase u toho slova přirozený. Když má u nás někdo, třeba kamarád, přirozenou autoritu, tak to vycítíš a uvěříš mu. Kde je přirozená autorita, tam nejsou žádné instituce. Prostě někteří jednotlivci mají určité schopnosti a ti indiáni jim věří a následují je.

Často zmiňujete přirozenost. Ta se ale může rovnat zvířecím instinktům. Staraj íse indiáni například ve svém kmeni o postižené nebo jinak společensky znevýhodněné členy?

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Když něco v přírodě vybočuje, tak to ostatní ušlapou. Když se narodí mrzáček, tak ho zabijí. Ale pokud si zlomí nohu v pěti letech a je z něj mrzák, tak se o něho postarají.

Když ale například v brazilské vysočině, což je velice chudá země, kde je málo ryb, málo zvěře, přišla dívka do jiného stavu a neměla manžela, tak odešla porodit mimo vesnici, plod někde zahrabala do země a vrátila se sama. Všichni to očekávali a bylo to tak správné, protože by to dítě bylo kmenu na obtíž. U eskymáků je to ještě tvrdší, tam když se narodí dvojčata, tak vždycky jedno jde na mráz. A když je moc velká zima, tak ty děti snědí. Hlavní princip je přežití komunity, ne jednotlivce. Lékaři, kteří dnes zachraňují narozené neduživé děti jsou největší nepřátelé lidstva, protože zhoršují náš lidský genofond.

Čemu přičítáte, že vás mezi sebe přijali?

Asi se jim zalíbilo, že jsem byl přizpůsobivý, jedl jsem s nimi stejné jídlo, zápasil jsem, ničemu jsem se nedivil. Přede mnou tam byla výprava antropologů z Německa a ti si k večeři otevřeli vlastní konzervy. Druhý den je vyhostili. Matka, která mě adoptovala, měla otevřenou tuberkulózu a já jí byl nablízku. To jsou rizika,která člověk musí podstupovat,aby si u nich získal čest a přátelství. Můj adoptivní otec, šaman Guňitze z kmene Yawalapiti mi rozřezal kůži na ramenou a mohl jsem s nimi tancovat pohřební rituál. Byl jsem první běloch na světě, který to zažil. To pro mě byla největší čest.

Jaké věci, které jste se v džungli naučil, používáte i v Čechách?

Nesolím a nesladím. Ráno piji pouze tekutiny a jím ovoce. Potom piji až večer, přes den ne, ani v největších parnech. Ráno půl litru a večer třeba dva litry. I v pralesech pijí indiáni jen ráno a večer.

Můžu se zeptat, co v překladu znamená vaše jméno Atapana?

Zelený list palmy. Oni věděli, že se jmenuji Zelený a to brali jako příznivé znamení. Jméno je pro ně důležité, protože o vás vypovídá a zelená barva je pro ně barva naděje.

Když mluvíte o indiánech, které kmeny máte na mysli? Protože indián je velice široký pojem.

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii
Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii

Mám na mysli ty, kteří žijí stále svým původním způsobem života a to je pouze centrální Amazonie. Okraje už jsou v katastrofálním stavu, tam už indiáni chlastají, znají prachy a kšeft, prodávají se jako děvky, prostě hrůza. Když vidím, že má indián na očích černé brýle, tak si říkám – pro pána, kde to jsme? On, který je tisíce let zvyklý na sluníčko. Deset let jezdím na stále stejné místo a každý rok vidím jak je ten úpadek stále větší a větší.

Nebojíte se, že jste svými návštěvami součástí toho úpadku? Že přinášíte změnu, která je může ovlivnit?

Samozřejmě, to je dilema každého antropologa, který tam jede. Jakékoliv setkání je ovlivňuje. Já teď jezdím k části kmene do vesnice, která už je zničená. Těm pomáhám, tam již není cesty zpět. Ke kmenu Yawalapiti bych nejel a ani tam žádnou pomoc nevezl, protože žádnou pomoc nepotřebují, ti jsou rádi bez nás a žijí si bezvadně. Ale tam, kde jsme je zničili, jsou někteří indiáni už dokonce tlustí. Když se náčelník dostane k penězům, tak se nerozdělí s kmenem, ale nechá si je pro sebe. Přežírají se a opíjejí, i když obžerství by bylo pro jejich kulturu velkým přečinem, které by šaman potrestal vyloučením z kmene, či ostrakizací.

Jakým způsobem jim pomáháte?

Já jsem se po čtyřiceti letech rozhodl, že bych jim měl také pomoct. Hodně mi dali a určitým způsobem se jimi živím. Pomáhám těm, kteří již mají mobily, protože ti už jsou zničení. Jezdím tam dvanáct let a podporuji se svými přáteli čtrnáct dětí, protože už nemají šamana. A vykupuji od nich jejich výrobky, oni jsou totiž obrovští umělci. Udržuji v nich tím jejich lidové umění a schopnosti, protože by jinak přestali tvořit a všechno by zapomněli. S přáteli jsem také zaznamenal jejich znalosti léčivých rostlin. Spolu s kouzelníky a šamany jsme chodili po lesích a udělali obrovský soupis s fotografiemi. Samozřejmě jsem jim slíbil, že tady to nikomu nedám. Vydal jsem knižně pouze dva kusy, předal jsem jim je a tím to končí.

Vnímají vás tedy jako člověka, který uchovává jejich tradice?

Ty o tom mluvíš jako běloch. Oni takhle neuvažují. Oni berou život jak přijde a nic nekomentují, nehodnotí, za nic neděkují, ale také nic nechtějí.

Cítí to,co se s nimi děje, jako svůj kulturní a existenční úpadek?

Ne, vůbec. Jenom stařešina, který znal to, co bylo před tím, mi při pohledu na mladé indiány pijící pivo řekl: „Atapano, všichni jsou ztracení.“ Jim to ale neřekne, protože je to jejich věc a každý tam má svobodu dělat si, co chce.

Mnislav Zelený mezi indiány v Amazonii
Mnislav Zelený

Mnislav Zelený (*1943) 
Je český etnolog, spisovatel a novinář. Do Jižní Ameriky jezdí přes čtyřicet let a díky svým pobytům mezi amazonskými indiány se stal nejenuznávaným odborníkem na život a kulturu domorodých etnik Amazonie, ale především jejich přítelem. Jako možnájedinému zbělochovi mu bylo dovoleno tančit posvátný pohřební tanec kuarup na největší slavnosti indiánů Xingu v Brazílii. V roce 1989 ho adoptoval kmen Yawalapitiů a jeho duchovní otec šaman Guňitze mu dal jméno Atapana ,což znamená List zelené palmy. V letech 1996 až 2001 byl velvyslancem ČR v Kolumbii a Ekvádoru (mimo jiné byl i pekařem, přístavním dělníkem, reprezentantem na mistrovství světa v judu, velvyslancem, listonošem i číšníkem). Založil nadaci Velká Amazonie a pralesní vědeckou stanici – jejich cílem je přispět k poznání života v Amazonii a alespoň trochu zpomalit rozpad indiánské civilizace.

Sám sebe představuje jako:  Atapana, adoptovaný syn matky Ayriky z etnické skupinyYawalapiti a otce Guňitzeho, šamana z kmene Kuikuru, zhorního toku RioXingu v brazilské části Velké Amazonie

alias: Ichahioshi, přijatý Ramayem, náčelník emetnické skupiny Ecee´je, na řece Madrede Dios v peruánské části VelkéAmazonie

alias: Victor, přítel K´enamy z etnické skupiny Kofánů na řece Aguarico a nyní jejich náčelník na Río Salcedo v ekvádorské části Velké Amazonie

alias: Mnislav Zelený.

Sloupek autora: ihned.cz

Článek převzat ze serveru: www.magazin-legalizace.cz

9 Komentářů

Mnislav Zelený Atapana: Všechno, co děláme, je úpadek

  1. Zajímal by mě názor odborníka na knihy Carlose Castanedy. Něco jsem přečetl, bylo to docela náročné a neví, jak s tím naložit, protože jsem též slyšel názor, že si to autor všechno vymyslel.
    Děkuji, JK.

    1. Dobry den,
      dulezite je asi, jak s tim nalozite. I smyslene pribehy mohou obsahovat dulezite informace a poselstvi, ktere k nam putuje od velkeho ducha, stvoritele. Dejte na Vasi intuici.
      Patrik

    1. Dobrý den,
      to by jistě nejlépe zodpověděl sám pán Zelený, nicméně ten nám moc nadějí nedává.
      Spíše jsem přesvědčený, že potřebujeme najít synergie původní moudrosti a vydobytků naší civilizace a budovat nový svět respektující přírodu, člověka a jeho svobodu i touhu po seberozvoji.

      Patrik

Napsat komentář: Patrik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..