Dnešní doba se vyznačuje konflikty, nenávistí, bojem mezi menšinami, materialismem a honbou za penězi, dennodenní vzájemnou neúctou lidí navzájem, ale také lidí k přírodě a Zemi vůbec. Proč? Kde se v nás bere takové chování? Moderní výzkumy behaviorální ekonomie, teorie rozbitých oken, psychologie a dalších disciplín (viz seznam na konci) nám říkají, že naše chování formuje kontext a že jsme tedy od přírody dobří a ne zlí, jak tvrdí některé zastaralé výzkumy a některá náboženství. Co je tedy příčinou těchto symptomů? Co formuje náš kontext, ve kterém se chováme tak slepě a bezohledně?

Nedávno jsem četl zajímavý názor jednoho lámy, že příčinou tohoto stavu je 1. světová válka. Ne její hrůzy, ale spíš vedlejší, ne moc viditelný fakt a jeho důsledek. Ženy byly totiž v této válce poprvé nuceny houfně opustit „děti a plotny“ a vystřídat muže v továrnách, protože ti bojovali na frontě a průmysl (hlavně zbrojní) musel fungovat dál. V této době má také patrně kořeny i feminismus. Asi si říkáte co je špatného na pracujících ženách? Zas nějaký chlapský šovinista a jeho ubohý názor… Není to tak, pracující ženy uznávám, mám a měl jsem velmi schopné kolegyně a nadřízené. Problém je však v tom, že pracujícím ženám zbývá méně času na výchovu dětí a také to, že pracující ženy se chtějí vyrovnat mužům. Na děti potom nemají čas a ty vyrůstají na ulici, kde se formují do partiček a gangů a místo soucitu, porozumění, úcty a lásky se učí zákonu silnějšího, který si vštěpují od mala do hlavy. Zákon silnějšího je pak pro již dospělé dítě hlavním aspektem určujícím jeho chování. Toto chování pak přenáší do společnosti a tím i do naší kultury. Darwinovi zastánci se mnou budou nesouhlasit, budou tvrdit, že zákon silnějšího je naše přirozenost. Co nás tedy potom odlišuje od zvířat?

Darwinovu teorii často zneužívají bohatí a mocní, aby ospravedlnili jejich vlastní nenasytnost a agresivní a často i nespravedlivé chování. V přírodě ovšem zvířata nehromadí zásoby potravy více, než potřebují k přežití. Neloví více, než stačí k obživě smečky. Alfa samci sice bojují o vedení smečky, ale jen kvůli možnosti tak posílit šanci na přežití smečky a také přednostně šíří své geny, které se v této “soutěži” osvědčili. V krizové situaci to jsou ale právě tito samci, kteří se jako první vrhají chránit smečku před nepřáteli. Zkuste si na jejich místě představit naše nejbohatší spoluobčany a politiky…

Vědci také zjistili, že dítě formujeme svojí výchovou a hlavně svým příkladem nejvíce do věku 3 let a také že 50% chování a vlastností je dáno geny a 50% výchovou a prostředím. Výzkumy byly ověřovány především na dvojčatech vychovávaných odděleně v jiném prostředí, přesto měli velmi podobné chování a vlastnosti. V tomto věku (do 3 let dítěte) bývají matky s dětmi na mateřské dovolené, pokud se tedy nevrací hned po pár měsících za svojí kariérou a dítěti nevěnuje plnou pozornost. Je dobré si uvědomit, že i když dítě formujeme hlavně do 3 let, ve věku 3 až 7 let kopíruje chování svých rodičů a vrstevníků a toto „kopírování“ je pro jeho výchovu stejně zásadní. Pokud je v tomto věku ponecháno hlavně ulici a vrstevníkům, převládne u něj zákon silnějšího jako základní zákon a ten se mu vryje hluboko do nevědomí. Samozřejmě pořád vnímá i to, jak se k sobě a k němu chovají rodiče a bohužel zde vznikají i první stíny dítěte. Věci, které rodiče na dítěti kritizují, se dítě snaží zadupat do svého nevědomí, aby pak s o to větší silou udeřily, až bude dítě starší a nebude už o svých stínech vědět. O tom ale v jiných článcích.


Partner www stránek
BEWIT - 100% esenciální oleje

Proč se tedy ženy nevěnují výchově dětí a muži zajištění obživy, jako tomu bylo po desítky tisíc let (a máme to tedy zakódováno hluboko v naší genové výbavě, která rozhodně nejde změnit za pár generací)? Viděli jste někdy muže starat se delší dobu o malé dítě místo matky? Tento model je celkem běžný například ve Skandinávii (tzv. paternity leave). Takový muž je vyčerpaný, nestíhá a žena mu stejně musí pomáhat, aspoň dle osobních svědectví několika mých Skandinávských kolegů. Naopak znám ženy, co žijí samy s dítětem, pracují, vychovávají je a ještě jsou víc v pohodě než námi zmíněný muž. Proč asi? Proč asi existují dvě různá pohlaví? Žena se může snažit, jak chce, ale dítě bez muže (nebo jeho „tekuté části“) stejně nepočne. Dokonce ani feministka ne, to je prostě fakt, který můžeme chtít ignorovat, ale stejně jej nezměníme. Stejně tak muž dítě nikdy neporodí, i když by 1000x chtěl J. Příroda to tak zařídila a proto vybavila odlišná pohlaví odlišnou výbavou a odlišným úkolem:

  • žena vychovává a učí děti i muže správnému chování, soucitu, porozumění a lásce,
  • muž se stará o obživu rodiny.

Nemůže být tedy řešením současné krize civilizace také to, že se matky opět budou věnovat dětem a domácnosti a svému muži a muži shánění obživy? Můžete hned namítnout, že jeden plat v dnešní době na uživení rodiny nestačí. A já hned budu kontrovat a zeptám se, co myslíte tím uživením rodiny? Opravdu potřebujete všechno to značkové oblečení každý půlrok jiné? Opravdu potřebujete desítky párů bot? Opravdu potřebujete novou ještě větší LCD televizi (která bude stejně jen konzumovat váš čas, který byste mohli opět věnovat dětem)? Opravdu potřebujete tu novou Audi A6? Já mám x párů bot, kupuji kvalitní oblečení (a ne super známé značkové, které stejně bývá míň kvalitní, ale o to dražší), které mně většinou vydrží roky, platím vysoký nájem ve svém bytě a ještě platím hypotéku, jezdím autem na výlety a stejně mně pouze jeden průměrný plat stačí. Ano, nemám dítě, ale říkám, že mám stejně ještě rezervu. Mimochodem zastavím se u kapitoly auto. Reklama, výzkumy výrobců, časopisy a majitelé drahých aut často tvrdí, že nová auta musíme mít, protože jsou spolehlivější, mají menší spotřebu, méně CO2 a vůbec. Tak vezměme příklad tu zmíněnou A6ku. Moje 6 let staré auto je docela podobně velké, stejně spolehlivé a bezpečné (dle záznamů TUV dokonce spolehlivější!!!), má menší spotřebu (žádný 3 litrový osmiválec žeroucí 10 litrů, které dnes jezdí v dražších autech hlavně) a má o docela výraznou část NIŽŠÍ emise jako tato Audi s podobným motorem. A teď to nejlepší, zmíněné auto stálo podstatně méně, nyní se pohybuje kolem 150 tisíc korun. K jeho nákupu jsem tedy potřeboval zhruba o milion korun méně! Potřebujeme potom tedy opravdu tolik peněz? Taky už nejím moc masa, jen sem tam šunku nebo stejk v restauraci a zjistil jsem, že za nákupy díky tomu utratím docela málo. Nějak mně přestal chutnat i alkohol, i když si někdy dám pivko, vínko nebo slivovici, a taky jsem to dost poznal na penězích. Neříkám, že máte být vegetariáni a zarytí abstinenti, ne život si střídmě užívejte, jen chci ukázat, do jakých nepotřebných nesmyslů naše peníze jdou, aniž si to uvědomujeme. Potřebuji tedy opravdu vydělávat tolik peněz? Opravdu se nedá žít skromněji, ale pořád pohodlně (auto, kvalitní oblečení, výlety) s jedním platem, aby se žena mohla doma věnovat dětem a vytvářet zázemí celé rodině? Děti vyrůstající na ulici a řídící se zákonem silnějšího je jedna ze skutečných příčin globální krize a toho, proč se k sobě chováme bez úcty, respektu, vnímáme se odděleně, moc si nepomáháme apod. Určitě má smysl hospodárně nakládat s penězi. Ty jsou ovšem jen prostředkem. Mnoho lidí ze strachu o budoucí hmotné zajištění pracuje na úkor času, který by mohli věnovat své rodině. Chovají se zbytečně nepřátelsky a sobecky k ostatním lidem kvůli pár korunám vydělaných navíc. Zda má takové chování smysl i v době neustále nového tištění ničím nekrytých peněz a tím i uměle vyvolávanou inflací je opět otázka na vás. Důsledkem je pak například to, že mnoho našich vrstevníků ze střední generace tvrdí, že musí z ekonomických důvodů odklízet své rodiče do domovů důchodců.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že nejsem žádný mužský šovinista, anti-feminista ani xenofob. Moji přátelé mohou potvrdit. Navíc, jak jsem už zmínil, měl jsem několik nadřízených žen a mám několik velmi šikovných kolegyň a kamarádek, které velmi uznávám a respektuji. Když se ale některé z nich narodilo dítě, nemohl jsem si nevšimnout totálně změněných priorit a zájmu i u největších workoholiček. Příroda prostě chce, aby se matky plně věnovaly dětem, my muži na to prostě nemáme, přiznejme si to. Je ale samozřejmé, že bezdětné ženy nebo ženy, co už mají děti dospělé a správně vychované, se v moderním světě zapojí do pracovního procesu, hlavně v oblastech, kde jsou lepší než muži (a že jich je!). Výchova dětí, vštěpování soucitu, úcty a lásky (a tvorba kultury národa) jsou ale podle mě důležitější a hodnotnější role ženy, než generování více peněz na nepotřebné věci. Mým cílem v tomto článku je tedy oslava ženství a umění výchovy, které daleko přesahuje největší úspěchy žen ve světě byznysu, alespoň z mého úhlu pohledu. Vždyť co je lepší? Přispět ke štěstí lidí a k lepším vztahům ve světě nebo přispět k vyšším prodejům nějakého výrobku, který ve skutečnosti lidi nepotřebují? Co by vás vnitřně naplnilo víc? Odpověď nechám opět na vás. Společnost i pracující ženy s dětmi tedy jdou proti přírodě a snaží se ji změnit. Je zajímavé, jak se nad touto situací nikdo nepodivuje (ano, konzumní společnosti to vyhovuje, protože je více peněz na nepotřebné věci, ale co ženy samotné?), kdybyste ale potkali na ulici chlapa s křídly a různými přístroji, který se snaží změnit gravitaci a díky tomu chce vzlétnout, hned byste si ťukali na hlavu a smáli se mu… Neděláte ale milé ženy to samé jen v jiné oblasti? Rád si přečtu vaše názory v komentářích.

Literatura

  • Ariely: Jak drahé je zdarma? Práh. 2008
  • Gladwell: Bod zlomu. Dokořán. 2006
  • Carney, Getz: Svoboda v práci. Peoplecomm
  • Pink: Pohon. Anag. 2011
  • Rampa: Za hranice vědomí. Eugenika. 2011
  • Milgram (1974): Obedience to Authority. Harpercollins
  • Zimbardo (1971): Stanford prison experiment
  • Wilson, Kelling (1982): Broken Windows, The Atlantic
  • Ryan, Deci: Self-determination Theory and the Facilitation of Intrinsic motivation, Social Development and Well-Being, American Psychologist 55 (Jan 2000): 68
  • Csikszentmihalyi: Beyond Boredom and Anxiety: Experiencing Flow in Work and Play, 25th anniversary edition, Jossey-Bass, 2000

7 Komentářů

Úvaha: Jak mohou ženy zlepšit stav světa?

  1. Hezky clanek, Jarku.

    To je duvod proc mym velkym cilem je aby moje zena po rodicovskych dovolenych uz nemusela do prace.

    Jeden problem spatruji v „prumernem“ platu o kterem uvazujes. Kdyz vezmu v potaz vsechny sve zname, najdu dost lidi, kde muz vydelava cca 10-12k cisteho mesicne. A z tohoto vyzit ve 3+ clenne rodine, s bytem, jidlem, teplem, oblecenim, vsemi poplatky ze strany statu a uradu, dopravou za praci a do skoly, nedejboze autem, nemluve o koniccich, zajmech, usporach do budoucna, … to by veru byla challenge.
    K teto oblasti bych rad slysel nejakou argumentaci… resp. cestu k tebou nastinenemu idealnimu stavu.

    PS: Z nejakeho duvodu se opakovane a preventivne branis pred narcenim z anti-feminismu. Je k tomu nejaka realna potreba?

  2. Dik za komentar Honziku, cekal sem tuto otazku od nekoho a zamerne ji v textu neotviral, protoze hoooodne lidi muze drazdit nebo nastvat to, co k tomu reknu 🙂

    S tebou proberu osobne, ale ostatnim strucne nastinim odpoved. Lidi, kteri maji kolem 10-20k cisteho (nevim co je spatneho na 20k, zhruba tolik mam ja ;)) a maji existencni problemy, nedelaji to, co je bavi a v cem jsou dobri. Chodi do prace proto, aby meli na zivobyti. Ma to byt ale trochu jinak a to nas nikdo neucil…

    Mame delat to, co nas bavi a v cem sme dobry a pokud to opravdu delas a veris tomu, tak neni moc lidi na svete, co by byli tvoje konkurence ale hlavne nemas existencni problemy (to pro nekoho muze znamenat prijem 10t mesicne, pro jineho 50t). Spousta lidi ted bude namitat, ze to je nesmysl, umreli by hladem apod. Nechme ted detaily stranou. Ja to tak zacal delat a sami ke mne zacaly chodit veci a penize, abych nemel existencni problemy a jeste sem o moc vic spokojeny s zivotem a s sebou. Spoustu mych kamaradu to ma tak taky. A je uplne jedno jestli je clovek umelec-malir, hudebnik nebo sikovny remeslnik co dela se drevem.

    Tolik strucny nastin 😉 ale na toto tema napisu dalsi clanecky 😉

    1. Přesně tak. Mužům je vtloukáno do hlavy, že musí živit rodinu. Mají za úkol chodit do práce. Ale už jim nikdo neřekne, že chodit do práce jen kvůli penězům je podobné tomu, jako žít pro peníze. Je to prázdný život, netvoří tím skutečné hodnoty pro svět a tím pádem ani pro svou rodinu. Nedává do toho všechno svoje úsilí, prakticky plýtvá energií a ta se mu nevrací. V zaměstnání stráví chlap velkou část života, proto je důležité co dělá – jak je zacilený. Z mého ženského pohledu – chlap co v zaměstnání vědomě plní nějaký vyšší cíl je muž s velkým „M“. I kdyby měl míň než kde který jiný je to důvod s ním být už jen proto, že si ho žena může vážit. Je to právě ta zacílenost, která dělá muže silným. A správně podotkl autor článku, že pokud do toho chlap dává svoje nadšení, sílu a dělá tu práci naplno…není možné aby nevydělal na chleba.

  3. Moc pěkný článek. Sama jsem na mateřské a mateřství mě naplňuje. Ale zjistila jsem jednu dost zásadní věc – necítila jsem se v bezpečí. Nepotřebuji moc peněz – myslím, že když má rodina zahradu se zeleninou a pidi domek stačí to ke štěstí a není potřeba aby trávil muž celé dny v zaměstnání, které ho nebaví a nosil domů výplatu, která neodpovídá vynaloženému času. Že stačí vydělat tolik, aby bylo na jídlo a na bydlení a zbytek času věnovat koníčkům a rodině. Myslím, že není potřeba ani se zbytečně zadlužovat a auto taky nemusí mít každý. Můj muž ale kupuje zbytečné věci, zadluzuje se, z práce chodí úplně vyšťavený až večer bez odpovídajícího ohodnocení, splácí hypotéku, kterou by si vůbec brát nemusel, koníčky nemá žádné a pokud tak se jedná o chození do kina apod. Když má doma něco spravit neumí to a ani se nesnaží – čeká až se našetří peníze ať to udělá firma – jenže šetřit neumí. Chce žít na vysoké noze ačkoliv na to ve skutečnosti nemá peníze. Do toho začal vykládat jak by chtěl na rodičák – viz. článek – vím jak by to dopadlo. Půl roku po narození dítěte mi řekl kolik bude platit alimenty a odešel. Rozhodnutí v něm zrálo prý už v době mého těhotenství. Prostě toho na něho bylo moc – neuměl se poprat se změnami, s náročností mužské role. Ono je to podle mě spíš tak, že muži si neplní svou funkci. Chybí mužské ctnosti. Muži nebojují. Neumí brát změny jako výzvu. A ženy musí nějak reagovat. Ze mě se stala mateřstvím žena a mého partnera to vyděsilo. Přestala jsem za něho dělat mužské práce, přestala jsem vydělávat, spravovat byt…to prostě žena, která se chce plně věnovat dítěti a rodině nemá kapacity a často jí to i fyzický stav brání vykonávat. Místo boje a výzvy si vybral únik. Pro mě je to zbabělec. Nejsem schopná ho bez pochyb ani nazvat mužem. Pro mě je slovo „muž“ něco jako titul. Stejně jako „být ženou“.
    Teď je ze mě žena a muž v jednom, kdežto on zůstal dítětem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..