Vědci stanovili stáří dřevěného uhlí okolo souboru kamenů z archeologického naleziště Casita de Piedra ve střední Panamě. Vrstva pod nálezem je stará 4 800 let, vrstva nad ním nejméně 4 000 let. To znamená, že kameny někdo uložil mezi těmito daty, a jedná se tak o nejstarší doklad šamanských praktik ve Střední Americe.
Partner www stránek
Místní obyvatelé dodnes neobvyklé kameny v šamanských obřadech používají. Šamanům se říká španělským výrazem curandero. Léčí fyzické i duševní problémy pomocí místních tradičních technik. Mezi šamany je mnoho specializací, například curandero, který podává svým pacientům halucinogenní drogu ayahuascu, se jmenuje ayahuascero. Ačkoliv je účinnost léčitelských technik curanderos zpochybňována zastánci vědeckého pohledu na svět, obyvatelé Panamy se na ně pořád obrací.
Kameny z naleziště Casita de Piedra ležely těsně u sebe, což naznačuje, že mohly být kdysi v koši nebo jiné nádobě z organického materiálu. Nádoba se v průběhu věků rozložila. Autoři datování, Angličanka Ruth Dickauová, Skot Stewart D. Redwood a Američan Richard G. Cooke, tvrdí, že v okolí naleziště neobjevili žádné důkazy jeho narušení. Kdyby poklad někdo vyhrabal a znovu zahrabal, dalo by se to prý poznat. Zdá se však, že kameny na svém místě ležely celé dlouhé čtyři tisíce let. Popis nálezu nyní vědci zveřejnili v časopise Archaeological and Anthropological Sciences.
Zlato se ještě nehledalo
Prastarý šamanský poklad obsahoval podle zprávy badatelů dvanáct zřejmě posvátných kamenů. Jeho dávný majitel uznal za vhodné si schovat kousek vulkanické horniny dacitu, opracovaný do podoby válce; kousek průsvitného křemene; čepel ze smíšeného krystalu křemene a minerálu jarositu; několik kusů železné rudy pyritu; malý úlomek chalcedonu; úlomek magnetické horniny andezitu; další velký kus chalcedonu a další magnetický kámen, tentokrát kaolinit.
Kousek kaolinitu připomínal tvarem květinu. Nebyl to ale výsledek opracování. Příběhy o magických kamenech jsou v mytologii původních obyvatel Střední Ameriky běžné. Nalezený poklad sloužil podle vědců nejspíš ke stejným účelům, k jakým používají podobné kameny dnešní léčitelé. Kameny pochází z oblastí bohatých na zlato. V Pokladu samotném se ale žádné nenašlo. Asi se ještě netěžilo. Nejstarší zlaté artefakty z Panamy jsou o dva tisíce let mladší.
Příhodná skála
Naleziště Casita de Piedra poprvé zkoumal Americký archeolog Anthony Ranere v sedmdesátých letech minulého století. Je to skalní přístřešek, jehož užitečnosti si všimly generace místních obyvatel. Tým Anthonyho Ranereho našel důkazy jeho využití k vaření, výrobě kamenných nástrojů, a možná i při zpracování dřeva. Ruth Dickauová a její spolupracovníci se na místo vrátili s dalšími vykopávkami v roce 2007. Od té doby analyzují, co v okolí přístřešku našli.
Z jejich datování zbytků dřevěného uhlí to vypadá, že ho lidé využívali už před devíti tisíci lety. To nebude příliš dlouho od jejich příchodu do oblasti. Lidé pochází z Afriky. Do Ameriky se předkové dnešních Indiánů dostali z Asie suchou nohou přes Beringovu úžinu během poslední doby ledové před 16 500 až 13 000 lety. V dobách ledových totiž klesá hladina světového oceánu. Na místě dnešního průlivu byla tenkrát souš.
Autor: Radek John, převzato z www: www.tyden.cz
Foto: Ruth Dickau/University of Exeter
