„Jmenuji se Manitonquat, ale příbuzní a přátelé mi říkají Příběh (Story). A protože každá živá bytost je mým příbuzným…, i vy mi můžete říkat Příběh.“ Těmito slovy začal Manitonquat, stařešina indiánského kmene Wampanoag, v jednom čtvrtečním podvečeru u nás v Maitrei vyprávět příběhy – a také naslouchat těm, které kruh přítomných postupně sdílel.

Způsob, jakým Manitonquat pracuje, nazval a se svou ženou Ellikou rozvinul a neustále rozvíjí Cesta kruhu (The Circle Way). I o něm jsme si také povídali v našem rozhovoru.

Každý člověk má své poselství, svůj Posvátný Sen, který ve svém každodenním životě žije. V ideálním případě tedy… Řekněme, že vaše poselství je nejenom ostatním ukázat, jaký potenciál se skrývá v setkávání lidí v kruhu, ale také těmto lidem dodat odvahu a motivovat je, aby jeho principy přinesli do svého každodenního života…

(souhlasně pokývá hlavou a dál si poklidně promíchává kávu s mlékem. Po levici mu sedí manželka a partnerka na cestě životem Ellika. Téměř neustále se usmívá.)

Existují nějaké výzvy pro ty, kdo v kruhu sedí a kdo ho vytvářejí?

Samozřejmě, protože lidé nejsou zvyklí setkávat se v kruhu. (zamyslí se) Jsem toho názoru, že všechny problémy, které jsou na naší Zemi, pocházejí od člověka. Dokud se neobjevil, všechno bylo vyvážené. Jsou to ale lidé, kdo si vzájemně ubližuje, zabíjí a ničí Zemi a ostatní žijící druhy.

Čím to podle vás je?

Lidé nejsou humánní, nejsou spojeni se svou vlastní lidskostí. A to proto, že se v minulých dobách přísně hierarchizované společnosti vlivem nadvlády jednoho nebo několika vybraných jedinců, králů nebo vojevůdců, jeden od druhého postupně izolovali. A byli to tito vůdci, od koho vzešlo násilí a útlak.

(zhluboka se nadechne) V určité podobě to trvá do dneška. Nemáme sice krále ani vojenské velitele, zato máme prezidenty a výkonné ředitele nadnárodních korporací, kteří Zemi systematicky ničí… A děje se tak proto, že my všichni ostatní, vy i já, se cítíme bezmocní. Kdybychom drželi pospolu, nic takového by udělat nemohli!

Jak to souvisí s Cestou kruhu?

Mí předkové mi řekli, že způsob, kterým by lidé spolu měli žít, je právě způsob života v kruhu. Aby si mohli vzájemně pomáhat. A tím se dostávám k vaší první otázce, k výzvám, které kruh klade před jeho účastníky. Jsou současně také třemi základními principy Cesty kruhu: Zaprvé, hluboký respekt ke všemu a ke všem v celém vesmíru. Zadruhé, prostě se sebrat, sejít se a vzájemně si pomoci! A zatřetí, naučit se a provádět díkuvzdání.

Až později, při studiu dějin a antropologie, jsem ale zjistil, že se lidé stali (zdůrazní) humánními, a to právě tím, že vytvářeli kruhy, setkávali se v nich a vzájemně si pomáhali. Bylo to nutné, aby vůbec přežili; jedině díky spolupráci mohl být jejich lov úspěšný, jedině díky spolupráci se mohli vzájemně ochránit … a také jedině díky spolupráci mohli vychovat děti. Nějakých dvanáct let totiž trvalo, než se děti o sebe naučily postarat, do té doby byly naprosto závislé na dospělých. Tyto faktory vytvořili to, čemu říkáme lidskost, soucit a touhu pomáhat druhým.

To je tedy to poselství, které se snažíte lidem na svých cestách předat?

Ano a současně se, ve jménu svých předků a potomků, snažím současnou společnost změnit … a přivést lidi opět k tomu, aby si vzájemně pomáhali. Aby šli Cestou kruhu. (odmlčí se) První kruh, který jsem v Americe vytvořil, byl proto, abych v něm a díky němu vychoval své děti. Když jsme v něm ale usedli, projevilo se to, že my sami jsme v kruhu nevyrůstali. Někteří z nás už v té době měli s kruhem zkušenost, někteří ne… ale ani jeden v něm skutečně nežil. (zdůrazní)

Jasně se v něm tak ukázalo, že do něj každý z nás vnášel to, co ho svíralo a nějakým způsobem utlačovalo, ať už to byl sexismus, rasismus nebo ageismus (vyčleňování starších lidí a jejich nerovnoprávné zacházení, pozn.red.) nebo také chamtivost a lakota, které v nás byly hluboce zakořeněné.

V takových podmínkách se kruh postavený na principu otevřenosti a vzájemné nezištné pomoci vytváří skutečně těžko. Co jste s tím dělali?

Museli jsme se změnit, každý z nás musel na sobě tvrdě pracovat. Tehdy jsme byli hodně revoluční; mimo jiné také proto, že v kruhu bylo hodně zástupců minorit, kterým už je sice v současné době uznána rovnoprávnost, ale tehdy tomu tak nebylo. Udělali jsme ale obrovský pokrok. (odmlčí se)

I dnes je ale ve světě spousta sociální nespravedlnosti a stále existují místa, kde jsou tvrdě potlačována ženská práva nebo kde se dokonce válčí. Násilí po celé Zemi neustále narůstá…Uvnitř nás, lidí je určitá podivná potřeštěnost… a přesto jsme dobří! A když vyrůstáme v milujícím prostředí milujících rodičů, potom můžeme být svým vlastním dětem dobrými průvodci a vést je ke svobodě. Výsledkem toho bude, že ony se takto ničivě ke svému okolí chovat nebudou.

Spolu s Ellikou pracujeme metodou Cesta kruhu také ve věznicích. Nasloucháme vězňům a jejich příběhům, není to právě veselé vyprávění a všechny mají společný nebo velmi podobný základ: strašlivé dětství nebo dospívání.


Partner www stránek
Objevte extrakty z medicinálních hub ...

I když jediný okamžik, který existuje, je právě teď, přesto se zeptám: V čem je podle vás budoucnost lidstva?

Největším krokem kupředu je podle mě vytváření takzvaných eko-vesnic jako odpověď na separaci, které jsme se my, lidi, v průběhu historie dopustili. Obyvatelé těchto vesnic nespoléhají na to, až co jim společnost dá, ale starají se o sebe sami. Pěstují si vlastní a daleko zdravější plodiny, svépomocí stavějí příbytky pro své rodiny, spolu vychovávají své děti… A je tomu proto, že mají hlubší povědomí o Zemi a o tom, co pro ni děláme nebo jak jí naopak ubližujeme. Tento způsob života je více méně podobný principům Kruhu.

Sám jsem tyto vesnice začal zakládat, velmi mě to bavilo a naplňovalo! Přesto jsem u jejich obyvatel viděl, jak se stále pohybují ve starých vzorcích, které si s sebou přinesli ze svého způsobu života ve „staré“ společnosti. Ty jim ale dost ztěžovaly život ve společnosti „nové“, ve které se nyní ocitli.

Co se dělo? Co bylo největší překážkou?

Nevěděli, jak si skutečně pomáhat, chovali se lstivě vůči sobě, nerespektovali své děti tak, jak by měli… Naším záměrem ale bylo předat jim principy Cesty Kruhu a podpořit v nich touhu vzájemně si pomáhat. Aby ti, kdo Zemi ubližují, udělali místo pro ty, kdo jí a sami sobě naopak pomáhají. Protože ten skutečně jediný pravý důvod, proč vytvářet kruhy, je vzájemně si pomáhat.

Ale lidé takhle nepřemýšlejí. Spíš je zajímá, co udělá kruh pro NĚ! Myslí tak, že když se o ně kruh nepostará, budou na něj naštvaní. Ale to není pravý smysl kruhu; ten spočívá právě ve spolupráci a vzájemné (zdůrazní) pomoci. A pokud v sobě tento záměr udrží každý v kruhu, potom dostaneš i ty stejně jako všichni ostatní. Dostane každý. To je skutečný princip kruhu.

(odmlčí se) Zmínil jsem tři základní principy života v Kruhu, jedním z nich je i díkuvzdání. Na začátku každého setkání v kruhu děkujeme Matce Zemi, svým předkům a také celému posvátnému Mystériu, které tohle všechno vytvořilo. A proč děkujeme? Protože jsme rádi na světě a jsme šťastní, že tu můžeme být a čelit všem výzvám, které jsou před nás kladeny.

Jak podpořit ty, kdo mají o Kruh zájem, ale nevědí, jak na to?

Pořádáme tábory, kam může kdokoliv, kdo má zájem, přijet a týden prožít „v kruhu“. Zezačátku je uskupíme do několika menších kruhů zvaných klany, ve kterých začínají postupně fungovat. Dohromady dělají řadu běžných činností každodenního života, sdílejí spolu své pocity, hrají si spolu navzájem i s dětmi, vymýšlejí společné projekty… Pomáhají si. A na konci týdne si jsou všichni tak blízko, jak by se znali léta.

Kruh je skutečně životní styl. Mnoho lidí neví, jak toho dosáhnout, ale když se jim to s trochou pomoci podaří, pak se jim moc líbí. Někteří tomu naprosto propadnou, jiní si z toho vezmou třeba pouze jednu část a přinesou ji zpátky do svých domovů. Důležité je ale poznání, ke kterému dojdou: Že náš skutečný důvod, proč tu jsme, je být užitečný a pomáhat druhým. A to nejenom ostatním lidem, ale všemu živému.

To je esence Cesty kruhu. Pracuji na tom, aby se tyto myšlenky rozšířili dál do světa. Vlastně jsou velmi jednoduché a naučit se je může každý. A také je může následně učit druhé. Tím se Cesta kruhu stane skutečným způsobem života.

Náš tip:

Pokud Vás Cesta kruhu zajímá, podívejte se na webové stránky Circle Way. Naleznete zde nejenom hlavní principy Manitonquatovy práce, ale také zajímavé postřehy z eko-vesnice a tipy na jeho knihy – vydané zatím pouze v angličtině.

Pár slov na závěr – který vlastně žádným závěrem není, spíše naopak:

„Obr Moshup právě stvořil prvního člověka. Říkejme mu První Muž. Když se dožadoval vysvětlení, co na světě dělá a jaký je jeho smysl, Moshup mu, maje plné ruce práce s tvořením světa, netrpělivě odpověděl: ,Zeptej se své babičky…´ ,Já mám babičku?!´podivil se První Muž a v srdci mu zahořel plamen Lásky. ,Kde ji najdu?´ ,Tam, za řekou… To je ta hmota, která se pohybuje,´odpověděl Moshup a pokračoval ve své práci. První Muž se vydal k řece, na jejímž druhém břehu uviděl srub své babičky. Jak byl ale překvapený, když zjistil, že po hladině řeky nelze přejít jako po souši. A tak začal vymýšlet, jak ji překonat.

Hodil na hladinu kus dřeva a posadil se na něj. Byl ale příliš těžký, a tak s ním klesal ke dnu. Ani dva kusy nestačily, až čtyři byly dost. Naházel je do řeky vedle sebe, skočil na ně – a skutálel se z nich jak malina do vody. Až svázané pomocí lijány drženy pohromadě… Ještě něco na posouvání směrem kupředu… , přemýšlel První Muž, až si všimnul dlouhé větve. To je ono! A funguje to! zajásal, když na druhém břehu padnul do náruče své babičky, která ho celou dobu pozorovala. ,Tys ses celou dobu dívala? A neporadila jsi mi?´žasl První Muž. Stará žena se moudře usmála: ,Přišel jsi na to sám… A tak je to správně a ode dneška už budeš vědět: Až budeš chtít vědět CO, odpoví ti tvoje srdce. A tvůj rozum ti pak řekne, JAKÝM ZPŮSOBEM.´ – Tohle je jedna z prvních lekcí, které se u nás učíme.“

(mýtus o Prvním Muži z tradice kmene Wampanoag, vyprávěl Manitonquat, red.zkráceno)

Autor článku: Rina Komorádová, převzato z www: magazin.maitrea.cz

Kategorie: Duchovno

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..